Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 04.09.2013 07:29:13 

Gambling‚ patologické hráčství - KONEC!!

Osobní bankrot - info

Pokud se na těchto stránkách objeví reklama na jakékoliv sázení, čí hraní, tak se mi to velice nelíbí, ale vzhledem k tomu, že jde o stránky tzv. ZDARMA, tak s tím nic nenadělám. Ještě jednou zdůrazňuji, že se mi nelíbí, že na stránkách, které by měly sloužit jako pomoc patologickým hráčům, někdo umístí takovouto reklamu, distancuji se od této propagace! Pevně věřím, že Vás to neovlivní !

Osobní bankrot - pomoc z nouze?

Zde budu uvádět zajímavé články k tomuto tématu, případně odkazy na zákony apod.

Co dobrého přinese zákon o osobním bankrotu?

17. 12. 2007 |  - Ladislav Vrchovský, nezávislý novinář Ostrava

Od 1. ledna 2008 začne v České republice platit tzv. insolvenční zákon. Umožní osobní bankrot lidem, kteří mají dluhy tak vysoké, že je nejsou schopni splatit ani do konce svého života. Tento zákon má pomoci lidem, kteří se dostali do tzv. dluhové spirály. Dává jim možnost začít znova, a zároveň dává věřitelům šanci dostat zpátky alespoň část jejich peněz.

Ten kdo požádá soud o vyhlášení jeho osobního bankrotu (nikdo jiný než dlužník požádat nemůže) ovšem díky takovému řešení bude muset za prvé přistoupit k jednorázovému prodeji většiny svého majetku, a za druhé bude plnit pětiletý splátkový kalendář. Během let, kdy bude splácet dluh podle splátkového kalendáře, mu zůstane z výdělku pouze životní minimum a částka nezbytná k výdělečné činnosti. Jestli získá během pěti let mimořádný příjem (dědictví, dar apod.), bude muset tyto majetky zpeněžit a použít na úhradu dluhů. A nakonec: bude zapsán do veřejně přístupného rejstříku osobního bankrotu, ze kterého bude vymazán až po splnění svých závazků.

Podobný zákon funguje v USA a v některých západoevropských zemích.

Vítám uzákonění osobního bankrotu v ČR, i když doufám, že tohoto zákona ani já sám, ani nikdo z mých blízkých nebude muset využít, což ostatně nepřeji nikomu.

Těm, kteří se do dluhů dostanou vlastní vinou podle mého názoru nepadá do náruče díky takovému právnímu předpisu žádný dar. Pět let za životní minimum a veřejná ostuda, to je dost velký trest. Přesto si myslím, že by mělo dojít k odstupňování sankcí. Nesplatit do konce života dluh ve výši několika set tisíc či několika milionů anebo desítky milionů či více, to je přece rozdíl. Myslím, že vedle pětiletého období splátkového kalendáře by tady mělo být ještě jedno období o něco delší a spojené s vězením pro dlužníky.

I když věřím, že soudy budou pečlivě vyšetřovat majetkové poměry dlužníků žádajících o osobní bankrot, může i tento zákon být zneužit. To riziko je třeba minimalizovat.

Ze všeho nejvíce doufám dopadne nový zákon na úvěrové finanční společnosti, které půjčují lidem peníze za téměř lichvářské úroky. Vědomí, že teď už nemusí dostat své peníze zpět snad alespoň trochu omezí jejich podle mne nemorální podnikání. A nakonec doufám, že v důsledku insolvenčního zákona ubude i osobních tragédií, rozpadů rodin a sebevražd.

Osobní bankrot přichází

Michal Ruml, Finance.cz, 30.8.2007

Osobní bankrot je východiskem pro lidi, kteří mají dluhy již tak vysoké, že je nejsou schopni splatit, a to ani do konce svého života. Jakým způsobem toho docílí? Dočtete se to v našem článku.

Zadluženost našich domácností se každým rokem zvyšuje a v souvislosti s tím roste i počet lidí, kteří se dostanou do problémů se splácením různých úvěrů a půjček. Od začátku roku 2008 začne platit nový insolvenční zákon, který do našich končin přináší pojem osobního bankrotu. Zákon dává lidem, kteří se dostali to takzvané dluhové spirály možnost začít znovu a současně se snaží o zajištění maximální výtěžnosti věřitelům.

Osobní bankrot začne platit 1.1.2008

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jehož účinnost byla posunuta na 1. leden 2008, umožní domácnostem zbavit se dluhů, pokud své závazky nejsou schopny nadále splácet. K tomuto účelu jsou definovány dva základní mechanismy:

  • Jednorázové zpeněžení majetkové podstaty
  • Plnění podle pětiletého splátkového kalendáře - Dochází-li k procesu oddlužení formou splátkového kalendáře, je dlužník povinen pracovat a z výdělku mu zůstává pouze životní minimum a částka nezbytná k zajištění jeho další výdělečné činnosti.35 Získá-li během tohoto pětiletého období mimořádný příjem díky daru či dědictví, je povinen tento majetek zpeněžit a použít na umoření dluhu nad rámec pravidelných splátek.

Dalšími podmínkami osobního bankrotu jsou splacení alespoň 30 % dlužné částky a takzvané poctivé záměry dlužníka zbavit se svých závazků. Návrh na oddlužení může podat pouze dlužník, není možné, aby byl podán věřiteli. O způsobu oddlužení rozhodují věřitelé prostou většinou hlasů podle výše jejich pohledávek. Soud následně rozhodne, zda dlužníkovi osobní bankrot umožní a schválí plán oddlužení. Ten musí být následně věřiteli respektován. Pokud by osobní bankrot nebyl nejlepším způsobem, jak věřitelům zajistit maximální návratnost pohledávek, například pokud by z pohledu věřitelů bylo lepší provést konkurz na majetek dlužníka, měl by soud návrh na oddlužení zamítnout.

Pokud dlužník neplní řádně své závazky, může soud proces oddlužení zrušit. Po uplynutí příslušných lhůt daných zákonem může dlužník projít procesem osobního bankrotu i několikrát za život, vždy však musí být splněna podmínka takzvaného poctivého úpadce, to znamená, že osobní bankrot nesmí být dlužníkem zneužíván.

Zákon současně zavádí instituci insolvenčního rejstříku, který bude veřejně dostupný a společně s databází úpadků spravovaný ministerstvem spravedlnosti. Po ukončení insolvenčního řízení soud dlužníka ze seznamu vyškrtne a údaje budou znepřístupněny. Na vyhodnocení fungování zákona v praxi je třeba ještě počkat, ale již nyní se očekává zájem o oddlužení s účinností zákona.

Osobní bankrot je využíván i v zahraničí

Osobní bankrot je standardní nástroj používaný ve většině západoevropských zemí i USA. Srovnáme-li úpravu osobního bankrotu v ČR a v Německu, největší rozdíl najdeme ve výši měsíční splátky, která dlužníkovi zůstane. V ČR se jedná o životní minimum, zatímco v Německu závisí na výši vydělané částky, což je pro dlužníka více motivující. Bankrot v USA může probíhat dvěma způsoby. První způsob je vyhlášení úplné likvidace majetku úpadce, druhý pak odpovídá spíše určité restrukturalizaci dluhů. Informaci o bankrotu a jeho způsobu mohou finanční instituce získat z úvěrového registru. Proces oddlužení se netýká některých specifických pohledávek jako alimenty, pohledávky za státem či studentské půjčky.

Co je osobní bankrot?
Institut takzvaného oddlužení, umožňuje nový insolvenční zákon, který měl původně platit od letošního prvního července, nicméně novela z letošního dubna posunula začátek jeho účinnosti na  1. leden 2008. Podle něj může fyzická osoba, která není podnikatelem, podat soudu na speciálním formuláři návrh na prohlášení insolvence a zároveň požádat, aby její úpadek nebo hrozící úpadek byl řešen formou oddlužení.

Podání takového návrhu k soudu kromě jiného znamená ochranu před exekutory. Exekuce, které by postihovaly majetek dlužníka mohou být sice soudem nařízeny, ale nemohou být vykonány. Věřitelé musí přihlásit své pohledávky za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení.

Soud má na výběr ze dvou možností, kterými splacení dluhů nařídí. Buď dlužník prodá majetek, nebo bude dluh splácet podle splátkového kalendáře. Pokud soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře, uloží dlužníkovi, aby po dobu pěti let posílal věřitelům splátky vždy k prvnímu dni v měsíci. Na splátky se v poměru k výši jednotlivých pohledávek rozdělí všechny příjmy dlužníka nad zákonem stanovené životní minimum. Do příjmů se počítají i dary či dědictví. Výši splátek pro jednotlivé věřitele určí soud. Soud také stanoví termín a způsob úhrady první splátky. Aby soud schválil oddlužení, musí být splněna podmínka, že pohledávka všech věřitelů bude uspokojena minimálně ze 30 procent. Výjimkou může být případ, že by věřitel písemně souhlasil, že to bude méně.

Oddlužení je podle nového zákona možné provést buď rozprodáním majetku dlužníka, nebo splácením podle věřiteli schváleného splátkového kalendáře. Podmínkou je, aby touto cestou bylo splaceno alespoň třicet procent celkového dluhu. Dnes se věřitelé dostanou stávajícími cestami v průměru k dvaceti procentům dlužné částky. Soud rozhodne, která z možností je pro uhrazení dluhu nejlepší.

V případě splátkového kalendáře se dlužník zaváže do pěti let uhradit maximální možnou část dluhu. O výši jednotlivých splátek rozhodne soud. Řídí se přitom pravidlem, že člověku musí zůstat částka ve výši životního minima. Teoreticky je proto možné, že příjmy převyšující životní minimum budou z rozhodnutí soudu použity na splátky. Splátkový kalendář má ještě jednu podmínku, dlužník musí pracovat, aby měl dostatečný pravidelný příjem, z něhož může úvěr hradit. Nezaměstnaným soud splátkový kalendář nepovolí.

Na splácení dluhů v rámci osobního bankrotu, musí dlužník použít i případné dary a dědictví. Soud dohlíží na to, aby je dlužník zpeněžil, stejně jako věci, které nepotřebuje nezbytně nutně k výdělečné činnosti, a peníze použil na umoření dluhů. V případě neplnění stanovených povinností může soud zrušit souhlas s osobním bankrotem. Na oddlužení se musí podílet manžel či manželka dlužníka, pokud nemají zúžené a vypořádané společné jmění manželů. Banky novinku vesměs vítají. "Zákon pomůže ke zrychlení procesu vymáhaní nesplácených úvěrů. Klientům umožní vyřešení problému se splácením, aniž by se zadlužování protahovalo donekonečna," říká Helena Matuszná z České spořitelny (profil, názory). Novinky, které zákon přináší už bankovní právníci doplňují do vymáhacího procesu banky.

"Přípravu tohoto zákona jsme podrobně sledovali a teď analyzujeme možné dopady. Při posuzování rizik budeme používat standardní metody obezřetného úvěrování a budeme se inspirovat i zkušenostmi našich zahraničních kolegů, ze zemí, kde již tento systém bankrotů funguje delší dobu," uvádí mluvčí GE Money Bank (profil, názory) Eva Chaloupková.
Na zahraniční zkušenosti upozorňuje i Andrea Běhálková ze sdružení SPES, které se problémy zadlužených lidí zabývá. "Podobný zákon v Německu je lidmi považovaný za výhodnou cestu z dluhů a osobní bankrot je tam hojně využívaný," říká.

Po pěti letech finanční očisty přestane být člověk dlužníkem, ale cejchu osobního bankrotáře se nezbaví. Banky přiznávají, že k předchozímu osobnímu bankrotu budou přihlížet při klientově příští žádosti o půjčku. Jestli to bude automaticky znamenat, že nedostane novou půjčku, žádná banka nepotvrdila. Spoluautor nového zákona Bohumil Havel z katedry obchodního práva Západočeské univerzity v Plzni už loni tvrdil, že oddlužením může každý projít i několikrát za život. Banky ale přiznávají, že se budou bránit, aby to nebylo na úkor jejich peněz. I proto se snaží prosadit, aby záznamy o osobním bankrotu zůstaly v rejstříku dlužníků.

Všichni dlužníci, kterým soud osobní bankrot povolí, budou vedeni v novém insolvečním rejstříku. Ten bude veřejně přístupný na internetu. Budou v něm zapisovány a zveřejňovány všechny důležité úkony spojené s osobními bankroty. Po ukončení insolvenčního řízení soud dlužníka ze seznamu vyškrtne.

Autor: Milan K. Osvaaq

Je osobní bankrot řešením?

Pět let života na životním minimu či ztráta veškerého majetku včetně bydlení rozhodně není procházkou růžovým sadem.
reklama

Předluženým domácnostem se nabízí od začátku příštího roku nové řešení jejich situace. Od 1. ledna 2008 začne totiž platit nový insolvenční zákon. Ten nově zavádí možnost oddlužení pro fyzické osoby-nepodnikatele, jejichž dluhy jsou již tak velké, že je nelze splatit ani během jejich celého života.

DVA PRINCIPY. Osobní bankrot zavádí jednorázové zpeněžení majetku dlužníka, nebo plnění podle pětiletého splátkového kalendáře. Společnými podmínkami jsou splacení alespoň 30 % dlužné částky a tzv. poctivé záměry dlužníka zbavit se svých závazků. Zatímco v prvním případě se jedná o rozprodání veškerého stávajícího majetku, ve druhém případě dlužníkovi majetek zůstává a naopak splácí prostřednictvím svých budoucích příjmů. To se ovšem týká pouze nezajištěných dluhů, zajištění věřitelé jsou uspokojeni přednostně prostřednictvím zástav. O způsobu oddlužení rozhodují věřitelé prostou většinou hlasů, dlužník volit nemůže. Oba případy končí vymazáním dluhů a zaplacením alespoň 30 % nezajištěných závazků.

Zákon nechává možnost splacení nižší než 30% částky vůči věřitelům, kteří s tím vyjádří písemný souhlas. Věřitelé mohou získat zpět méně než 30 % i v případě, když dlužník v průběhu oddlužování prostřednictvím pětiletého splátkového kalendáře nebude schopen ne vlastní vinou dodržet předem dohodnutou výši splátek, například z důvodu nemoci. V tomto případě může soud rozhodnout po skončení pětileté lhůty o vymazání dluhů, aniž by byla dodržena minimální 30% hranice.

JAKÉ BUDOU DOPADY? Jedná se o zcela nový institut. Česká národní banka si od zákona slibuje lepší vymahatelnost pohledávek pro věřitele, zlepšení pozice dlužníků a celkové narovnání vztahů věřitel-dlužník. Předpokládá dále transparentnější a efektivnější prostředí, které by následně mělo generovat vyšší stabilitu finančního systému v ČR. K tomu by dále mělo přispět zavedení insolvenčního rejstříku, který bude společně s databází úpadců spravovaný Ministerstvem spravedlnosti.

EXPERTI JSOU PRO. Ekonomové se vesměs shodují na převažujících pozitivních dopadech zákona. Přesto praxe jednotlivých zemí ukazuje, že existují případy zneužívání, třeba vyhlášením záměrného a předem plánovaného bankrotu. Například v USA, kde je drahé vysokoškolské vzdělání, bývá obtížné jeho následné splácení. Vynalézaví jedinci pak zaplatí studentskou půjčku státu prostřednictvím vyčerpání maximálního limitu na řadě kreditních karet a následně vyhlásí osobní bankrot. Poté zbývá vydržet několik let s minimálními příjmy a dluhy jsou kompletně smazány.
Obdobně byl tento zákon zneužíván i ve Velké Británii, kde byla poté přijata opatření, aby zneužívání zamezila. Podle informací z britské státní insolvenční agentury se však jednalo o relativně malý počet případů. Lze předpokládat, že i vynalézaví Češi najdou způsob, jak zákon zneužít. Pokud k tomu skutečně dojde, měli by zákonodárci pružně reagovat a přijmout příslušné kroky proti těmto praktikám.

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ. Počet podnikových úpadků v posledních letech klesal z důvodu příznivého ekonomického vývoje, osobní bankroty domácností v některých zemích výrazně rostly. Pokračoval trend dalšího zadlužování a s tím přibývaly domácnosti, které nebyly schopny dluhy splácet. Průměrný roční růst osobních bankrotů v roce 2006 byl v těchto zemích v průměru 30 %, přičemž toto číslo se v jednotlivých státech výrazně lišilo.
Zatímco nejvyšší nárůst zaznamenala Velká Británie s růstem 47,3 % či Německo s 22,5 %, v některých zemích došlo dokonce k poklesu. Například v Nizozemsku o 2,5 %, ve Švédsku o 15,4 % a Norsku dokonce o 24,7 %. Proč? Jedná se především o zcela jiné typy zemí s odlišnými finančními systémy.
Obecně lze říci, že počet osobních úpadků záleží na fázi hospodářského cyklu i celé řadě dalších faktorů, jako jsou parametry insolvenčního práva, sklon obyvatel k zadlužování, míra státní ochrany i pohled společnosti na "bankrotáře". Vše se odvíjí od specifik jednotlivých zemí.

Osobní bankroty jsou pouze pomyslnou "špičkou ledovce". Jednotná definice předluženosti domácností neexistuje, přesto můžeme říci, že za předlužené lze považovat ty, které nebudou v dohledné době schopny dostát svým platebním závazkům, nemají dostatečné příjmy ani majetek k prodeji na uspokojení každodenních nezbytných životních potřeb a současně nemohou získat další úvěr. Podle studie společnosti Creditreform disponující veřejně dostupnými daty za jednotlivé země je v současnosti nejvyšší míra předlužení ve Spojených státech amerických, Velké Británii a Německu.

BANKROTY V ČR. Pokud bychom se podívali na počet bankrotů na 10 tisíc obyvatel za rok 2006, které lze získat ze studie Creditreform, zjistili bychom, že ve Švédsku bylo toto číslo pouze 0,4, v Nizozemsku a Norsku 2, ve Švýcarsku 8, v Rakousku 9, v Německu 15 a ve Velké Británii dokonce 20. ČR bude zřejmě blíže Rakousku či Německu než Velké Británii nebo Skandinávii. Lze očekávat, že náběh počtu bankrotů bude pozvolný, do budoucna se ale bude rychle zvyšovat, zejména s rostoucím zadlužováním českých domácností.

ZADLUŽOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ. Počet osobních bankrotů bude tedy ovlivněn zejména mírou zadlužování domácností. V současné době již české domácnosti dluží okolo 800 mld. Kč, z toho okolo 650 mld. Kč bankovním institucím. Tento dluh roste od poloviny roku 2002 stabilním ročním tempem pohybujícím se okolo 30 %, což je zhruba trojnásobné tempo oproti průměru eurozóny. Přestože toto tempo vypadá hrozivě, je třeba si uvědomit, že úroveň dluhu je stále poměrně nízká oproti západoevropskému průměru. Půjčky domácností jako procento hrubého domácího produktu překročily v tomto roce 20 %, to je ovšem stále asi třetinová úroveň zemí eurozóny. Z tohoto pohledu se dá očekávat další zadlužování a konvergence k průměru západoevropských zemí.

České domácnosti jako celek nelze zatím považovat za předlužené, riziko ale představuje růst zadlužení nízkopříjmových skupin. Tato skupina obyvatel si velmi často půjčuje na spotřebu u nebankovních institucí za vysoký úrok, protože kvůli špatné bonitě nedosáhne na úvěry bank. Růst rizika v sektoru domácností je možné sledovat na zvýšeném počtu těch, kteří nejsou schopni splácet závazky. Vzhledem k tomu, že 75 % bankovních úvěrů domácnostem tvoří úvěry na bydlení, je tempo růstu úvěrů ovlivněno také vývojem cen nemovitostí. Míra insolvencí v budoucnu bude záležet také na růstu ekonomiky, zpomalení může mít negativní dopady na příjmy, růst úroků zase zvýší výdaje.

JAKÁ JE RADA? Každý člověk, rozhodující se pro úvěr, by měl pečlivě zvážit své finanční možnosti a seznámit se s jeho podmínkami. U některých společností hrozí, že na poplatcích a úrocích zaplatí částku blížící se půjčené sumě. Je dobré si porovnat několik nabídek od různých institucí, a získat tak lepší orientaci o ceně úvěru. Zejména u půjček na bydlení na sebe člověk přijímá závazek leckdy na celý život, proto by mělo být jeho rozhodnutí uvážlivé.
Osobní bankrot je opravdu až krajní možností, která umožňuje znovu začít lidem, kteří své dluhy nezvládli a prostřednictvím splácení novými půjčkami se dostali do dluhové pasti. Ačkoli může proces oddlužení vypadat velmi jednoduše, pět let života na životním minimu či ztráta veškerého majetku včetně bydlení, není rozhodně procházkou "růžovým sadem".

Petr Jakubík
Česká národní banka


TOPlist